Proti přírodě
Na první pohled vypadají rybníky přirozeně a romanticky. Pravdou ale je, že chov kaprů, stejně jako jiná odvětví živočišného zemědělství, připomíná spíše továrnu.

Ryby jsou inteligentní a pozoruhodná stvoření. Behaviorální studie ukázaly, že mají dobrou paměť a učí se zkušenostmi. Jsou například schopny rozeznávat příslušníky svého hejna. Každá jednotlivá ryba má svůj specifický charakter – některé ryby jsou smělé a zvědavé, jiné zase spíše pasivní a opatrné. Co se týče kaprů, v přirozeném prostředí se mohou dožít až 45 let. Mají široké pole vidění a jejich zrak dohlédne i nad hladinu. Disponují výborným sluchem a reagují na sebemenší vibrace, což jim umožňuje rychle rozeznat nebezpečí. Je zajímavé, že dokážou vnímat chuť potravy bez toho, aby ji měli v ústech, a to díky chuťovým pohárkům na povrchu těla. Můžeme si jen představovat, jak se asi kapři cítí, když ochutnávají svou krev a krev ostatních ryb, zatímco se dusí v přeplněné kádi. - Prof. Andrzej Elzanowski, PhD.

Pracovníci líhně chytnou dospělé samice a odeberou jim jikry poté, co ryby dostaly injekci, která synchornizuje tření. Jikry a mlíčí smísí v oplodňovací míse a vajíčka pak nechají několik dní inkubovat ve džbánech, než se z nich vylíhnou kapří plůdky.

Narození kapři jsou krátce na to převezeni do rybníku. Později však budou přemístěni ještě několikrát. Konečné stádium jejich života začíná na podzim, kdy jsou ve věku tří let vyloveni a dopraveni do sádek. Tam, místo zimního spánku, vyčkávají na svou vánoční porážku.

Počet kaprů v rybnících je dnes až 200krát vyšší než v 19. století, a to díky intenzivnímu hnojení a krmení a likvidaci neproduktivních rostlin a zvířat. Proto rybníky tolik zápáchají.